Důležitým článkem technologického procesu obnovení energie akumulátoru je kromě profesní poctivosti obsluhy kvalita nabíječe. Akumulátor je vždy více poškozován špatným nabíjením než vybíjením. Špatně přizpůsobená kabeláž, kolísavé napětív síti, zastaralá nabíjecí technika a nedostatečná kontrola nabíjecího procesu, včetně tvaru nabíjecí křivky, mají vždy rozhodující vliv na dosažení konečných znaků nabití akumulátoru. Následkem nedostatečného nabíjení je postupné snižování kapacity akumulátoru, což v podstatě znamená zkracování jeho životnosti.

   Je až s podivem, jaké procento nových baterií je nabíjeno nevhodnými nabíječi, jejichž stáří se často počítá na desítky let. Za nabíjecí stanoviště se často považují temná zákoutí nebo příležitostné výklenky, naprosto odporující příslušné ČSN 33 2610 i pouhému technickému cítění. Podle citované normy musí prostory pro nabíjení v zájmu ochrany zdraví a bezpečnosti práce dostatečně větrány, opatřeny pomůckami a prostředky proti působení elektrolytu, opatřeny bezpečnostními tabulkami, provozním předpisem a lékárničkou.

   Zkrácení nabíjecích časů zejména v případě napájení manipulační techniky výrazně redukuje počty jednotlivých prostředků, a tím i počet samotných nabíječů. Zrychlení nabíjecího procesu umožňuje :

- zejména možnost využít větší nabíjecí proudy, společně s možností volby optimálního průběhu nabíjecí charakteristiky. Toto umožňují pouze nabíječe vybavené mikroprocesorovým řízením,