Je závislá na konstrukci elektrod, teplotě prostředí, použitých nabíječích a způsobu provozu akumulátorů. U akumulátorů trvale dobíjených se udává v rocích, u akumulátorů pracujících v cyklickém provozu se udává v počtu cyklů, u startovacích akumulátorů v počtu startů. Za konec životnosti se považuje pokles kapacity na 80 % jmenovité hodnoty.

   Životnost akumulátorů limitují kladné elektrody, které jsou náchylnější k uvolňování méně soudržné aktivní hmoty a ke korozi proudových kolektorů. Při uvedení do činnosti nedosahuje kapacita kledných elektrod 100 % stav. Kapacita elektrod pozvolna roste během jejich provozu. Maxima dosahuje v 1/3 až 1/2 životnosti a pak zvolna klesá. Záporné elektrody dosahují maximální kapacity na počátku provozu akumulátorů.

   Záporné elektrody mají delší životnost než kladné. To umožňovalo u dřívějších akumulátorů s velkopovrchovými elektrodami výměnu kladných elektrod po skončení jejich životnosti. Tím se životnost akumulátorů prodloužila téměř dvojnásobně. V současné době se vyrábějí kompaktní akumulátory, které nelze upravovat. Životnost elektrod obou polarit je téměř stejná.

   Na prvním grafu je znázorněna životnost staničních akumulátorů a na druhém grafu je příklad rozdílů kladných a záporných elektrod během životnosti akumulátoru.